Advokátní koncipient naší kanceláře JUDr. Radim Marada přispěl do únorového čísla Mzdové účetní článkem, který se věnuje situacím, kdy zaměstnanec způsobí škodu zaměstnavateli. Povinnost nahradit škodu se vždy řídí zákoníkem práce a není možné se od něj odchýlit, a to ani na základě dohody.

Ne každá škoda způsobená zaměstnancem zaměstnavateli však podléhá právní úpravě uvedené v zákoníku práce. Rozhodující je, zda byla škoda způsobena při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud ji zaměstnanec způsobil při činnosti, jež nesouvisí s výkonem práce, bude se náhrada škody řídit občanským zákoníkem. Proto by měl zaměstnavatel vždy nejprve rozhodnout, kterou úpravou se náhrada škody bude v daném případě řídit.

Zákoník práce rozlišuje mezi následujícími případy:

• obecná povinnost zaměstnance nahradit škodu;
• povinnost zaměstnance nahradit škodu v důsledku nesplnění prevenční povinnosti;
• povinnost zaměstnance nahradit škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům;
• povinnost zaměstnance nahradit schodek vzniklý na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat;
• povinnost zaměstnance nahradit škodu vzniklou ztrátou svěřených věcí.

Další části článku se zaměřují na jednotlivé případy povinnosti hradit škodu (kromě povinnosti nahradit škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům, jelikož se v praxi jedná jen o ojedinělé případy). Seznámíte se s předpoklady povinnosti hradit škodu v daném případě a s tím, jak je stanoven rozsah náhrady škody, vše je dokladováno na příkladech z praxe.

Pokračování článku naleznete v čísle 3/2021 Mzdové účetní.

Informace:

• Název: Náhrada škody způsobené zaměstnancem včetně vymáhání ze strany zaměstnavatele – 1. část
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 2/2021
• Strany: 18-23
• Odkaz ke stažení: zde